Letní fotografická škola 2012

Workshop a víkendová fotografická dílna, Bystřice nad Pernštejnem 10. – 12. srpen 2012

Lektoři:

Viktor Kopasz / dílna umělecké fotografie/ téma Architektura ve městě Pernštejnů

Marek Malůšek / dílna dokumentární fotografie / téma Netradiční pohled na tradiční události – v hledáčku Bystřická pouť

O srpnovém víkendu 10. – 12. 8. 2012 proběhla v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině víkendová Letní fotografická škola, kterou vedli dva lektoři – profesionální fotografové Viktor Kopasz a Marek Malůšek. Celý třídenní workshop měl dvě hlavní oblasti zaměření, z nichž jedna část byla směřovaná k tématu dokumentu, ale spíš než na tradiční dokument se snažila sahat na hranice dokumentární fotografie, portrétu a dalších žánrů a druhá část – dílna pod vedením Viktora Kopasze byla směřovaná k výtvarnému pojetí architektury v Bystřici nad Pernštejnem. Workshopu se aktivně zúčastnilo dvanáct fotografů z různých koutů České republiky.

Ukázky ze tří dnů, strávených s fotoaparátem na workshopu v Bystřici nad Pernštejnem naleznete zde:

Dílna dokumentu vedená Markem Malůškem měla dva hlavní cíle, prvním z nich bylo vytvořit fotodokumentaci – hodnotný dokument, který bude ve snaze autorského přístupu jednotlivých účastníků mapovat dění kolem bystřické vavřinecké pouti, druhým cílem bylo umožnit vznik prostředí, ve kterém si každý z účastníků dokáže najít a ztvárnit své vlastní téma v rámci zpracovávaného hlavního tématu pouti a rozvinout ho tak, aby v závěru workshopu dokázal představit svůj autorský soubor fotografií, který mu zůstane jako osobitý pohled na dění, spojené s poutí. Soubor, který bude možno třeba dále rozvíjet, který bude využívat různé zajímavé výtvarné techniky a prostředky fotografie, které účastníci neměli k dispozici nebo je neznali a nepoužívali. V začátku dílny proběhlo představení tvorby řady různých dokumentaristů, především současných, kteří se zaobírají mnohdy podobnými tématy – poutí, veřejných a masových akcí a společně pak účastníci workshopu hledali způsob, jak si v širokém prostředí, které zahrnuje stovky různých podnětů najít své téma, linku, linii, po které by každý konkrétní člen workshopu mohl sledovat dění svým, zúženým pohledem hledáčku.

Dílna umělecké fotografie vedená Viktorem Kopaszem byla zahájena přednáškovou částí, lektor představil účastníkům prezentaci svých prací v nějaké časové linii a dále se činnosti věnovaly už danému tématu – konkrétním úkolům, kterou účastníci workshopu fotografovali a zpracovávali během víkendu – fotografické zachycení architektury města v jeho historickém centru náměstí. Cílem víkendového fotografování bylo vytvoření „imaginární mapy města“ prostřednictvím nafoceného dílčího materiálu a technice spojování fotografií do panoramatického pohledu na velké územní celky.

Po oba večery proběhly dílny zaměřené na současné způsoby zpracování digitální fotografie, pracovalo se s profesionálními programy, především Adobe Photoshop a různými přídavnými moduly. Účastníci si tak vyzkoušeli různé profesionální způsoby zpracování fotografie a její postprodukce. Fotografování v terénu probíhalo v dokumentární dílně hlavně v pátek večer, kdy dění na folkovém koncertu a pouťové zábavě účastníci fotografovali až dlouho do ranních hodin a využívali zvláštní techniky kombinace umělého osvětlování se světlem přirozeným, které je v noci k dispozici. Druhý den – v sobotu proběhlo focení srazu veteránů a historických vozidel. Zde už někteří členové dílny začali rozvíjet své soubory, pracovalo se i s mobilním ateliérem, který byl umístěný na náměstí, využívalo se profesionální zábleskové techniky a v odpoledních hodinách proběhlo první hodnocení prací a nasbíraného materiálu, kdy lektor procházel fotografie, upozorňoval na chyby a hodnotil zdařilé práce. Hledaly se nové způsoby a cesty, jak dál pokračovat ještě lépe v rozpracovaném tématu. Sobotní večer proběhla další přednáška o práci s Photoshopem. V neděli dopoledne fotodokumentaristům nastal asi nejvýznamnější bod v rámci programu, focení samotné pouti s jarmarkem. Náměstí bylo zaplněno spoustou pouťových atrakcí, procházejících a přihlížejících lidí, probíhal koncert dechové hudby Vlčnovjanka, děti se bavily u kolotočů… jednoduše řečeno, množství situací, při kterých členové dokumentární dílny mohli kreativně zpracovávat své umělecké záměry.

ÚČASTNÍCI LETNÍ FOTOGRAFICKÉ ŠKOLY 2012

Reflexe lektorů, ale i účastníků na to, jak workshop prožili, zhodnocení jejich uměleckého a tvůrčího posunu z pohledu lektorů a k nahlédnutí fotografické soubory, které jednotliví účastníci nafotili. Tedy jednoduše řečeno – to, jak jsme se měli a co jsme vytvořili.

Členové dílny dokumentární fotografie

Vojtěch Šafránek

jeho soubor zpracovával téma typického člověka z Bystřice nad Pernštejnem. Vytvořil široký, sociální portrét od významných celebrit města, až po např. seniory, děti… Jde o velmi hodnotnou práci i s ohledem na budoucnost, protože takovýto portrét, sonda, se zúročí s přibývajícím časem. Studie podobného charakteru pod názvem Český člověk vznikla zásluhou tří absolventů FAMU už v 80. a 90. letech minulého století (Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer) a jde o analýzu proměn a snahu rozpracovat v portrétech odpověď na otázku „kdo vlastně jsme“.

Marie Dvořáková

v tvorbě se zaměřila na lidi, kteří vypadají odlišně, kteří vystupují z prostředí Bystřicka, ať už tím, že jsou neobvykle oblečení nebo se odváží jít do vyzývavosti svého zevnějšku, působí netypickým charakterem. Autorka pracovala s pozadím, hledala v pouťovém „chaosu“ města jednoduché a čisté linie pro portrétování a tak vznikla velice zajímavá série výtvarně pojatých portrétů v konfrontaci s barvou.

Pavel Krásenský

v prvním souboru snímků kladl důraz na symboliku, na fotografiích se vyskytují situace, kde vedle sebe stojí lidé, kteří přesto vypadají velmi osamoceně, v pohledech a fragmentech se snažil vystihnout tradiční kýčovitost, kontrasty, tradiční pouťové pozlátko, patřící k podobným děním a nabízeným pouťovým zábavám. Druhý koncept je komicko-kritickým souborem fotografií, které zachycují mnohdy bizardní výjevy v některých výlohách, výsledkem je humorný, až alarmující pohled na kolorit města.

Ondřej Sýkora

zaměřil se na tváře a na pohled do očí skupinek lidí, kteří upírají svůj zrak k určitému dění, atrakci – např. sledují vystoupení šermířů, zboží ve stánku apod. Pomocí svých fotografií umožnil nahlédnout do jejich duší, protože divák může ve fotografiích sledovat jejich úžas, zaujetí, výraz v tvářích, ale také třeba únavu dítěte, které už nebaví sledovat děj, škrabe se v nose a chtělo by být už úplně jinde. Jde o zvláštní soubor, který umožňuje nahlížet dál, než kam běžně vidíme.

Členové dílny umělecké fotografie

Tereza Blažková

nejmladší členka týmu fotografů uměleckého tématu, zároveň také účastník, který přijel na workshop z největší dálky. A rozhodně plnohodnotný a talentovaný člen celého workshopu. Vytvořila řadu zajímavých fotografií, detailů a fragmentů plastik na náměstí. V symbolech, které město zastupují, hledala a nalézala souvislosti, pracovala s barevností a digitální změnou barvy obrazů i černobílou fotografií. Jako model si vzala kostel sv. Vavřince a změnami barevných částí na něm uváděla diváky do skutečných pochyb, co je pravda, co realita a co umožňuje fotografie jako fikci. Při veřejné projekci dokonce vedla tato hříčka k tomu, že diváci zvedali hlavu ke kostelu, aby si ověřili, jaká je skutečnost a jeho pravá podoba.

Barbora Čepelová

její soubor okna je pohledem do duše města. Okno lze chápat jako výkladní skříň toho, kdo za ním bydlí, ať už tím, zda je čisté, či zanedbané, zda je v něm květina či jiná rekvizita… Autorka vytvořila atypickou konfrontaci oken, když spojovala vždy dvě okna pocházející z vedlejších domů do jednoho snímku dohromady a vytvořila tak výjimečné pohledy na sousedství a různost stylů. Vytvořila také zajímavou animaci, sestavenou z fotografií, kde vznikaly určité souvislosti a vztahy mezi určitými domy. Při projekci se jednotlivé fotografie postupně zobrazují a vyplňují na určitých místech bílý, prázdný prostor a nastiňují pohled na celek.

Jana Hájková

autorka vytvořila horizontální řadu domů obou stran Bystřického náměstí. Nejzajímavější na jejím pojetí bylo to, že upozornila originálním způsobem na mírný spád náměstí. Zvýraznila to v diagonále kaskádovitým řazením domů, který byl ve výsledku nosným výtvarným prvkem celé práce.

Romana Hanusová

vedle práce s architekturou vznikly v souboru autorky i jiné, velmi zajímavé fotografie, ve kterých se uplatňovaly výrazné kompoziční principy a i určitý nádech poetické, snové nálady.

Jaroslav Valuch

po vzoru surrealistů, například Emily Medkové, která pracovala podobnou metodou zachycování výjevů v omítkách, v oprýskaných částech domů, kde lze vidět a nacházet různé výjevy, tváře, škleby…nacházel autor v záběrech detailů zdí různé symboly a zjevení a dal dohromady soubor výtvarných prvků, které připomínají velmi žádaný styl tvorby 30. let.

Karel Vařejka

z jeho prací vznikla imaginární mapa náměstí, soubor fotografií, ve kterých nafotil autor jednotlivé domy, snímky pak seřadil a narovnal za sebe tak, že vzniklo pásmo – panoramatický pohled na celou pravou a levou část náměstí. Jde o výtvarnou mozaiku, která už nefunguje na principu pohledu na jednotlivé domy, ale zobecnění do celku a symbolů, kde se pracuje s barvami.

Radim Zeman

soubor nesmírně zajímavých fotografií, práce v duchu architektonické skupiny SITE Projects Inc. která vytvářela stavby, vypadající jako zčásti pobořené, narušené. Vzrušující pohled na architekturu města, sídlištní výstavbu, která je snímcích úmyslně poškozená, hra s perspektivou, s realitou. Vzhledem k autorově zálibě v HDR fotografii, kdy pracuje s rozšířeným dynamickým rozsahem vznikly nesmírně zajímavé fotografie, mnohdy pracuje i se zrcadlením a výsledek uvádí diváka, který určitá místa a objekty ve svém městě zná v mystifikaci, protože různé domy z jiných míst autor přesunul do vzájemných nových souvislostí a blízkosti.

Petr Musil

práce se vyvíjela v různých fázích, autor se snažil o panoramatické mapování náměstí, postupně jeho snímky začaly nabývat prvky fragmentů, útržků a detailů domů, až např. k reklamním poutačům. Vznikl soubor, který nesl zčásti ironický myšlenkový podtext – řada domů postupně mění náměstí ve světelný banner a reklamní nápis.

Zakončení workshopu v amfiteátru

Výstupem workshopu a prezentaci práce členů obou dílen tvořilo večerní promítání fotografií a autorských portfolií účastníků v prostoru amfiteátru na náměstí. Sešlo se množství diváků – návštěvníci vavřinecké pouti zblízka i zdaleka, kteří zaznamenali fotografické aktivity během víkendu, rodinní příslušníci členů workshopu, ale i ti, kteří byli foceni a sami stáli modelem v některém ze souborů. I pro ně byla nemírně zajímavá možnost vidět se s odstupem jen několika málo dní přímo v projekci. Snímky vyvolávaly u diváků ohlas, reakcí byl leckde i potlesk. Kvalita vzniklých fotografií je neoddiskutovatelná a bylo by hezké je vystavit či využít dále v podobě katalogu města, kalendáře a podobně. Za finanční podporu workshopu Letní fotografické školy děkujeme Městu Bystřice nad Pernštejnem, které umožnilo její vznik a za ochotu a spolupráci při focení patří dík i široké veřejnosti města.

Se všemi, kterým se fotografování v Bystřici nad Pernštejnem líbilo, i s těmi, kteří jej letos nestihli se těšíme na viděnou v létě 2013.